Mezi realitou a abstrakcí s vnitřními odkazy na mýty, symboly, archetypální prvky i prvotní křesťanství. Tak je vnímána tvorba sochaře a malíře Petra Kuby, který vystavuje až do 6. května svá díla v galerii Crears.
„Mělo jich být devětapadesát, neboť přesně tolik let autor oslavil v den vernisáže, která připadla právě na jeho narozeniny. Nicméně nakonec je jich o sedmnáct víc s tím, že plastiky tvoří zhruba třetinu,“ popsala galeristka Ingrid Kitzbergerová.
Na otázku, zda je Petr Kuba spíše sochař nebo malíř, by se odpověď hledala jen stěží.
„Ve všech zmíněných oborech totiž pracuje se stejnou výrazovou jistotou, aniž bychom u jednotlivých prací měli pocit, že jsou jen jakýmsi studijním záznamem, prvotní fixací myšlenky, či hledáním definitivní tvarové skladby,“ uvedl teoretik výtvarného umění Jiří Hastík.
Lidé, kteří si do galerie na nábřeží Dukelských hrdinů najdou cestu, zhlédnou průřez tvorbou posledních dvou let.
„Nevybíral jsem své věci podle žádného klíče, spíš intuitivně. Pracuji tak, že když udělám hodně soch a mám už jich po krk, přejdu k malování. A naopak,“ vysvětlil Petr Kuba.
Bravurně zvládá oboje, když se ale rozhodoval, co vystuduje, rozhodl se pro sochařinu. Nic jiného než umění ale nikdy dělat nechtěl. A za svým cílem šel cílevědomě, na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze se dostal až na třetí pokus.
„Když mě přijali, maminka mi to dlouho tajila, chtěla ze mě mít totiž pedagoga,“ popsal Petr Kuba s tím, že její přání přesto nakonec splnil. Učí na Základní umělecké škole ve Štenberku.
